vedoucí ateliéru
Vizuální umělkyně, společně se scénografií, kostýmem, výstavním designem se zabývá volnou tvorbou, inklinuje ke konceptuálnímu umění a její tvorba zahrnuje experimenty se světlem a projekty site specific. Absolvovala obor scénografie na Katedře alternativního a loutkového divadla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 1996 působí v Ateliéru scénografie na JAMU. Spolupracovala s režiséry R. Tothem, A. Goldflamem, E. Tálskou, R. Lipusem, M. Bečkou, C. Larrieu, Z. Mikotovou, P. Jiráskem. Pracuje pro česká divadla, mezinárodní produkce, galerie a muzea. Podílela se na několika hraných dokumentárních filmech a cyklech. Výtvarně se podílela na několika videoklipech pro české hudební skupiny. Společně s Pavlem Jiráskem vytvořila unikátní sbírku historických loutek a dekorací, která je prezentována veřejnosti v mnoha výstavách a v několika publikacích. Kniha Loutka a moderna získala prestižní ceny – Nejkrásnější kniha 2011 a Zlatá stuha 2012. Její anglická verze The Puppet and the Modern byla vydána v roce 2014. Kniha Umění loutky byla vydána v roce 2018, získala ocenění Nejkrásnější kniha 2018. S uměleckou tvorbou Marie Jiráskové je možné se setkat u nás i v zahraničí.
vedoucí ročníku
Vizuální umělkyně, scénografka, kostýmní výtvarnice, kurátorka, spoluzakladelka Ateliéru tělový design Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně a Ateliéru scénografie na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Vystudovala scénografii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze u prof. Jana Duška a Ireny Greifové. Spolupracuje dlouhodobě s režiséry J. Nebeským, J. A. Pitínským, M. Bambuškem, V. Čermákovou. Pohybuje se mezi formáty studiových, site specific či low cost experimentálních produkcí a realizacemi pro Národní divadla, televizi a film. Kurátorsky se podílí na prezentacích mladých umělců. Držitelka zlaté medaile PQ99 za kostým, členka týmu oceněného Zlatou trigou PQ99. V roce 2004 a 2013 nominována spolu s Janem Nebeským za scénografii na Cenu Alfréda Radoka. Kurátorka České národní expozice PQ15. Její práce je možné vidět u nás i v zahraničí.
vedoucí ročníku
Brněnský rodák, scénograficky činný od roku 1994, v roce 1999 absolvoval Difa JAMU.
Při dosud cca 150 realizacích opakovaně spolupracoval s režiséry Matějem T. Růžičkou, Zojou Mikotovou, J. A. Pitínským, Ondřejem Elbelem, Pavlem Šimákem, Martinem Glaserem a dalšími, od roku 2008 pravidelně spolupracuje s režisérem Romanem Polákem. Za scénu k inscenaci Moliérova Misantropa ve Slovenském komorném divadle v Martině získal ocenění DOSKY za nejlepší scénografii sezony 2009/2010 na Slovensku, scéna pro představení Bratia Karamazovovci získala nominaci na cenu Dosky 2013, stejně jako scéna pro drama Nevesta hol v roce 2015.
Výběr z realizací: Ruské denníky, Hedda Gabler, Arkádia, Nevesta hol, Buddenbrookovci, Mercedes Benz, Herodes a Herodias, Tri sestry, Triptych, Bratia Karamazovovci, Bačova žena – vše režie Roman Polák, SND Bratislava; Láska na Kryme, režie Marián Amsler, Divadlo Astorka Korzo 90´ Bratislava, Potkany, režie R. Polák, DAB Nitra, Víra, láska,naděje, režie: Kamila Polívková, Divadlo Komedie, Praha; Ucho, režie: Ondřej Elbel, HaDivadlo, Brno; Tvář v ohni, režie: Martin Tichý, Divadlo F. X. Šaldy, Liberec; Smrt Hippodamie, režie: J. A. Pitínský, Městské divadlo Zlín; Hvězdy nad Baltimore, režie: J. A. Pitínský, Divadlo Husa na provázku, Brno; Romeo a Julie, režie Pavel Šimák, Horácké divadlo Jihlava; Ředitelská lóže, režie: Ondřej Elbel, HaDivadlo, Brno; Večer Tříkrálový, režie: Roman Polák, Městské divadlo Brno; Murlin Murlo, režie: Pavel Šimák, Divadlo Husa na provázku; Jeden den Ivana Děnisoviče, režie: M. T. Růžička, Divadlo v 7 a půl, Brno; Calandriáda, režie: Zoja Mikotová, Městské divadlo Zlín; Divá Bára, režie M. T. Růžička, Divadlo v 7 a půl, Brno; Faidra, režie: Martin Tichý, Činoherní studio Ústí nad Labem...
Inspiraci čerpá pokud možno všude, kromě divadla.
vedoucí ročníku
Matěj Sýkora je absolvent JAMU, divadelní scénograf a filmový architekt na volné noze. Pracuje pro velká divadla i pro nezávislé (site-specific) divadelní projekty. Nebojí se objevovat nové obzory a nové postmoderní postupy, typické pro naší post(post)moderní dobu. “Někdy je nutné zabývat se tématem, které sice bylo testováno po staletí, ale které je nyní opět (zdánlivě? podezřele?) aktuální.”
Během své dvacetileté kariéry měl tu čest spolupracovat na mnoha projektech, s mnoha režiséry/ky, v mnoha (ne)divadelních prostorách. Razí metodu “vysávání reality z každodenního života”.
odborná asistentka
Absolvovala divadelní vědu a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění tamtéž. Přednášela a přednáší na Slezské univerzitě v Opavě, na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Janáčkově akademii v Brně v ateliéru dramaturgie a režie prof. Václava Cejpka a v ateliéru scénografie. Od 2013 je interním pedagogem ateliéru scénografie. Specializuje se na historii a teorii scénografie se zaměřením na raný novověk a scénografii 20. stol. a dále na historii módy.
V ateliéru scénografie přednáší Dějiny moderní scénografie, Dějiny odívání a vede Seminář k bakalářské a magisterské práci. Podílela se na výstavních projektech na pomezí divadla a výtvarného umění: Rytmy + pohyb + světlo. Impulsy futurismu v českém umění (2013, MG Brno) a Zdeněk Rossmann - horizonty modernismu (2015, MG Brno), Devětsil 1920 – 1931 (GHMP).